fbpx
Hlavní kancelář: Palackého 272/8, Plzeň
734 258 888

Svěřenský fond a jeho využití

Většina z nás se v průběhu života dostane do situace, kdy bude přijímat majetek od generace předchozí, nejčastěji asi od svých rodičů. Pokud se nám bude dařit s takovým majetkem hospodařit dobře, pak z něj můžeme získat benefity například v podobě vlastního bydlení, pokud se jedná o nemovitost, anebo příjem v podobě pravidelné renty, pokud se jedná o majetek investiční. A takový majetek pak může dlouhodobě přecházet z generace na generaci a být postupně navyšován a doplňován každou generací o nová aktiva. To je běžný stav fungování mezi bohatými rodinami a rody. Svěřenský fond může být jedním z nástrojů pro správu takového majetku.

Aby k takovému stavu mohlo dojít je často potřeba majetek předávat další generaci efektivně a zajistit, že si s ním naši dědici dokáží poradit a spravovat ho podle našich představ. Jistě si každý z nás dokáže představit situaci, kdy váš pracně nabytý majetek poslouží dědicům k rychlé spotřebě a krátkodobému vylepšení jejich životního standardu. Výsledkem pak je samozřejmě to, že z dědictví nakonec velmi rychle nezbude vůbec nic.

K čemu slouží svěřenský fond

Svěřenský fond vám umožní při předávání majetku volně rozhodnout:

  1. K čemu má majetek sloužit
  2. Kdo z něj má mít prospěch 
  3. Kdo se o majetek bude starat

Nejste tak omezení jen běžným dědickým řízením a případnou závětí, které vás při transferu vašeho majetku značně limituje, více o tom jsem popisoval v článku v loňském roce zde. Majetek vyčleněný do svěřenského fondu přestává být vaším majetkem, a tak ani v případě vašeho úmrtí již není součástí dědického řízení. Řídí se tak vlastními pravidly, které vy, jako jeho zakladatel, při jeho založení definujete v jeho statutu. Můžete tak například rozhodnout, že majetek nemá být vyplacen, ale beneficienti z něj budou dostávat pravidelnou rentu odpovídající části výnosů takového fondu. Také můžete určit profesionálního správce, který se o fond ve váš prospěch bude starat již v době vašeho života a bude v tom pokračovat i po vaší smrti, ve prospěch vašich dědiců tak, aby zajistil přetrvání vašeho majetku bez rizika, že si s ním dědici nebudou vědět rady.

Velkým přínosem svěřenského fondu je i to, že sami rozhodnete kdo, kdy a kolik peněz nebo majetku má dostat. Nejste tak limitovaní ani příbuzenským vztahem ani dalšími dědici v tom, jak svůj majetek do svěřenského fondu vyčleněný rozdělíte. Využití tak nachází často v situacích, kdy jsou vaše rodinné vztahy komplikované a vy například chcete některé z neopomenutelných dědiců (nejčastěji dětí) z dědictví vyloučit a jiné dědice do něj chcete přidat.

Dalším příkladem využití svěřenského fondu, je ochrana vašeho majetku a rodiny. Díky vyčlenění vašeho majetku do fondu, majetek po právní stránce přestává být váš. Pokud by tedy v budoucnu váš osobní majetek někdo právně napadl a například kvůli nepodařenému podnikání jste se dostali až do exekuce, tak majetek svěřenského fondu je v bezpečí. Pokud byste tak do fondu vyčlenili váš rodinný dům, tak byste v takové situaci nemuseli mít obavu, že vaše rodina přijde o střechu nad hlavou.

Nejčastěji svěřenský fond zakládáme a spravujeme pro klienta, který jej využívá jako cestu pro efektivní transfer majetku pro další generace s cílem zachování účelu tohoto majetku i po jeho smrti. Nejčastěji z fondu zakladatelé sami po dobu svého života čerpají prostředky v podobě pravidelné renty a po jejich smrti se majetek rozděluje mezi jimi určené dědice.

Historie svěřenského fondu v ČR

Svěřenský fond není českému právnímu řádu neznámý. Úpravu svěřenství nalezneme již v rakouském občanském zákoníku z roku 1811. Na území naší země bylo svěřenství hojně využíváno až do 2. července 1924, kdy byl tento institut zrušen a postupně zcela utlumen. Díky tomuto kroku došlo k jeho vymizení z české právní úpravy i povědomí laické veřejnosti po několik generací. Ke znovuzavedení institutu svěřenského fondu do českého právního řádu došlo rekodifikací občanského zákoníku dne 1.1.2014 Zákon č. 89/2012 sb. Vzhledem ke kontinentální právní tradici ČR byl předlohou pro zavedení svěřenského fondu občanský zákoník (Civil Code of Quebec) kanadské provincie Quebec, která má tento právní instrument úspěšně zavedený od 1.ledna 1994. V současné době dochází v ČR k postupnému objevování a seznamování se s institutem svěřenského fondu u odborné i laické veřejnosti.

Definice svěřenského fondu

Svěřenský fond je forma správy jakéhokoliv majetku, který se vytváří jeho vyčleněním z vlastnictví zakladatele, a to při zachování jeho plné anonymity. Tento účelově osamostatněný majetek se stává majetkem bez právní subjektivity, tzv. „bez vlastníka“, a stává se majetkem anonymním – samostatným. Zakladatel svěřenského fondu si určí svěřenského správce, který je povinen o majetek pečovat, avšak spravedlivý nárok na prospěch z tohoto majetku má výhradně určený Beneficient. Ten v souladu s konkrétními podmínkami svěřenského fondu, tzv. „statutu“, pobírá užitky, příjmy či jiné plody tohoto svěřenského fondu, avšak s jeho podstatou nemůže žádným způsobem nakládat. Díky tomuto je majetek chráněn před beneficientovými věřiteli, a tím může i mezigeneračně naplňovat záměry zakladatele.

Vznik fondu

Svěřenský fond může být zřízen vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele smlouvou (uzavře se smlouva mezi zakladatelem a správcem o svěření majetku správci) nebo závětí (k okamžiku smrti, fond do dědictví nevstupuje). Do fondu lze vložit i obchodní podíly ve firmách.

Ve smlouvě se definuje účel fondu, zda jde o svěřenský fond veřejně prospěšný, anebo soukromý. Svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat (akceptace ve smlouvě). Zakladatel ustanoví statut fondu, a to formou notářského zápisu. Statut musí obsahovat alespoň:

  • označení svěřenského fondu,
  • označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku,
  • vymezení účelu svěřenského fondu,
  • podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,
  • údaj o době trvání svěřenského fondu; není-li uvedena, platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou, a
  • má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen.

Svěřenský fond vznikne, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; je-li svěřenských správců více, postačí, pokud pověření přijme alespoň jeden z nich. Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne až smrtí zůstavitele.

Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.

Zakladatel

Zakladatelem může být právnická i fyzická osoba. Zakladatelů může být více.

Práva zakladatele:

  • jmenovat a odvolávat správce
  • definovat obmyšleného a určit mu plnění a může své rozhodnutí změnit nebo zrušit
  • dohlížet nad činností správce

Svěřenský správce

Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk. Svěřenským správcem může být i zakladatel svěřenského fondu nebo osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno. V takovém případě však musí mít svěřenský fond dalšího svěřenského správce, kterým je osoba třetí, a správci musí právně jednat společně. Svěřenského správce jmenuje a odvolává zakladatel, který ovšem může může ve statutu určit jiný způsob jmenování nebo odvolání svěřenského správce.

Svěřenskému správci náleží plná správa majetku ve svěřenském fondu, může tedy s majetkem činit cokoliv, co je nutné a užitečné (např. změna jeho podstaty, jeho rozmnožování a investování). Svěřenský správce musí plnit i všeobecné povinnosti stanovené pro správu cizího majetku a další povinnosti vyžadované příslušnými právními předpisy, např. vůči osobám vykonávajícím dohled nad správou svěřenského fondu. Do veřejného seznamu nebo do jiné evidence se svěřenský správce zapíše jako vlastník majetku ve svěřenském fondu s poznámkou „svěřenský správce“. Svěřenský fond bude oficiálně spravovat „svěřenský správce“, který bude uveden na seznamu akcionářů či například v bance.

Obmyšlený

Zakladatel má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu, ledaže statut svěřenského fondu určí něco jiného. Obmyšlenému lze přiznat právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, případně na podíly na nich. Kdo je oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondu, postupuje podle statutu a vlastního uvážení. Může své rozhodnutí změnit nebo zrušit za podmínek určených statutem. Právo obmyšleného na plnění ze svěřenského fondu vzniká za podmínek určených statutem.

Dohled

Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává zakladatel a osoba označená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut. Na žádost toho, kdo má právo dohledu nad správou svěřenského fondu, umožní svěřenský správce kontrolu dokladů o svěřenském fondu a předloží mu vyžádané vyúčtování, zprávu nebo jinou informaci.

Změny svěřenského fondu

Do svěřenského fondu může po jeho vzniku přispět kdokoli další, ať již bez nároku na protiplnění, anebo proto, aby se sám stal obmyšleným svěřenského fondu. Osoba přispívající do fondu se nestává zakladatelem fondu ani jí nenáleží práva zakladatele svěřenského fondu. Kdo zvýší majetek svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti, není jeho zakladatelem. Majetek takto nabytý podléhá správě podle statutu a zákona.

Zánik svěřenského fondu

Uplyne-li doba, na kterou byl svěřenský fond zřízen, je-li dosaženo účelu, pro který byl svěřenský fond zřízen, nebo rozhodne-li tak soud, správa svěřenského fondu končí. Byl-li svěřenský fond zřízen za soukromým účelem, končí jeho správa i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu. Skončení správy ale nevede současně k zániku fondu, protože tím okamžikem by ztratil povahu samostatného vlastnictví.

Při zániku správy svěřenského fondu vydá svěřenský správce majetek tomu, kdo na něj má právo. Má se za to, že na majetek má právo obmyšlený, a pokud není, zakladatel svěřenského fondu; není-li žádný z nich, připadá majetek do vlastnictví státu. Svěřenský fond tedy zaniká až převodem majetku do vlastnictví oprávněné osoby.

Odpovědnost správce fondu

Správce plní své povinnosti osobně. Na jinou osobu může přenést svou působnost nebo se dát jinak zastoupit jen při jednotlivém právním jednání; přitom je povinen takovou osobu pečlivě vybrat a dát jí dostatečné pokyny.

Účetnictví a zdanění

Fond je účetní jednotkou a vede účetnictví. Fond je poplatníkem daně.

Příjmy z podnikatelské činnosti budou podléhat dani z příjmů právnických osob, a to 19% sazbě, pokud nepůjde o osvobozené příjmy nebo například příjmy, jež se zahrnují do samostatného základu daně.

Společné pro všechny svěřenské fondy, a to bez ohledu na sazbu zdaňování jejich příjmů, je však způsob zdanění výplaty zisku nebo vydání majetku obmyšleným. Výplata podílu na zisku bude obecně osvobozena od daně z příjmů právnických i fyzických osob. Vyčlenění majetku do svěřenského fondu nebude podléhat zdanění žádnou daní. Co se týče výplaty plnění beneficientům, pak byly v návrhu identifikovány četné možnosti pro osvobození vypláceného plnění od daně z příjmů.

Výhody zřízení fondu

K majetku vyčleněnému do fondu nemá nikdo vlastnická práva. Majetek fondu, který musí být zapsán v oficiálních registrech (např. nemovitosti v katastru nemovitostí), je registrován pod jménem svěřenského správce s dodatkem, že se jedná o svěřenského správce. Identita zakladatele je tedy skryta. Vlastnické právo přechází přímo na samotný fond, který ale nemá právní subjektivitu.

Vyčleněný majetek je tímto způsobem chráněn před potenciálními právními jednáními, např. případných věřitelů. Další výhodou pro zakladatele je snížení daňového základu, a tedy i nižší daňové odvody. Založením svěřenského fondu si jeho zakladatel zajistí kontrolu nad kapitálem a nad příjmy vyplácenými obmyšlenému svěřenského fondu.

Je-li fond zřízen pro případ smrti, subjekty se vyhnou často zdlouhavému dědickému řízení.

 

Autor: Jiří Cimpel, Efa

 

Další použité zdroje v článku:
https://www.wikipedia.org
http://www.sverenska-sprava.cz

 

Related Posts