Pro většinu z nás je důchod nebo spíše finanční nezávislost a status rentiéra snem. Zpočátku je to jen nějaká mlhavá vize v dáli, ale čím více se daný okamžik přibližuje, tím zásadnější téma to pro nás začíná být. A ještě o něco větší téma je to pro naše klienty z řad podnikatelských rodin, kteří svůj odchod do „důchodu“ neplánují až na termín běžného starobního důchodu (64 let a více), ale většinou již na období mezi 50. a 60. rokem života.
Pro ty, kdo svůj život postavili kolem práce, může být přechod do nepracovního života velmi stresující. Často se osobně přímo identifikují s pozicí, kterou zastávají „Jsem ředitel/programátor/majitel …“ a opuštěním této pozice ztrácí i část vlastní identity, kterou je třeba nahradit a znovu vybudovat na jiném základu.
V práci se cítíte úspěšní, dostáváte pochvaly a uznání a jste za ni finančně odměněni. Snadno se pak můžete začít cítit méně užiteční a nedůležití, když nebudete řídit velké projekty, uzavírat nové obchody nebo dosahovat velkých výsledků, na kterých jste tvrdě dřeli. Na druhou stranu můžete konečně začít mít radost z domácích projektů, osobních a rodinných úkolů, kterým se konečně budete moci začít věnovat a na které jste při práci neměli čas. Jaký tedy skutečně bude váš důchod, zjistíte zřejmě až tehdy, když do něj skutečně vstoupíte.
Stresové faktory přechodu do důchodu
Důchod je více než absence práce. Může hluboce ovlivnit vaši identitu, vztahy a společenský status, což může být stresující.
Vynucený odchod do důchodu
U našich klientů v praxi vidím, že otázkou toho, co bude, až přestanou pracovat, se většinou „stresují“ už řadu let před tím, než tato chvíle nastane. Často kvůli obavám z přechodu odkládají tento moment tak dlouho, až odchází ne proto, že mohou a chtějí, ale protože musí (zdravotní stav, věk, vnější okolnosti). A právě vynucený odchod do důchodu je mnohem větším stresovým faktorem než ten, který si sami rozhodnete, naplánujete a zrealizujete
Obava z množství volného času
V práci jste zvyklí, že máte svůj čas do poslední minuty naplánovaný a organizovaný. To se odchodem do důchodu změní. Nebude nikdo, kdo by vám říkal, co musíte dělat a kde musíte v kolik být. To ve vás může snadno vzbuzovat představu, že se z vás stane „senior v papučích“, co sedí doma za oknem a pozoruje okolí. V reálu jsem ale podobnou situaci u našich klientů nikdy nezažil. Většinou dojde ke zcela opačnému problému, kdy svůj program raději nabijí takovým způsobem, že jsou v mnohem větším nasazení, než tomu bylo dříve. I to s sebou samozřejmě přináší celou řadu stresových faktorů, které už v této fázi života zkrátka nemáte zapotřebí.
Překvapivý FOMO efekt
Důchod ve vás může vyvolat i pocity, které vás možná překvapí, třeba tzv. FOMO efekt (fear of missing out – strach z toho, že vám něco unikne). Uvidíte, jak vaši bývalí kolegové v práci jezdí na pracovní cesty, dosahují nových povýšení a získávají nová ocenění. Pokud nebudete o svém odchodu do důchodu skutečně přesvědčení a nebudete s ním zcela srovnaní, velmi snadno to ve vás vyvolá pochybnosti o tom, jestli jste se ohledně odchodu do důchodu rozhodli správně.
Finanční obavy
V našich dnešních životech jsou peníze klasickým zdrojem stresu, ať už jich máme hodně nebo málo. Podle CNBC se 37 % Američanů cítí na důchod finančně nepřipravených a já myslím, že v ČR nebude situace o moc lepší. Častá je obava, že když přestanete pracovat a podnikat, přijdete o schopnost zvyšovat své úspory a majetek a ten pak začne ubývat. Navzdory této běžné obavě dochází v praxi většinou ke zcela opačnému jevu, kdy zjistíte, že váš majetek dokáže růst rychleji, než vy ho stačíte spotřebovávat.
Jak zvládnout přechod do „důchodu“
Existuje několik fází, kterými člověk při přechodu mezi pracovním životem a životem rentiéra prochází. Jejich pochopení nám pomáhá úspěšně provázet tímto životním obdobím naše klienty v podnikatelských rodinách a věřím, že pomoci může i vám.
Fáze 1: Příprava na důchod
Tato fáze se obvykle odehrává v pěti až deseti letech před plánovaným odchodem do finančního důchodu. Jde hlavně o to připravit svůj život na rentiérské období po technické stránce a připravit si konkrétní plán na období života po práci.
V praxi byste si měli vytvořit konkrétní plán pro svou budoucnost. Sepište si své sny a cíle, které si chcete v důchodu splnit a podnikněte konkrétní kroky k tomu, aby se mohly stát skutečností. Přemýšlejte také nad svým fyzickým i duševním zdravím. Pokud chcete žít dlouhý a aktivní život, tak k tomu potřebujete silné a zdravé tělo. Ve fázi přípravy je ideální čas upravit své životní, stravovací a pohybové návyky, aby vám reálně umožnily v okamžiku odchodu do důchodu postupně naplňovat své cíle. V reálu není výjimkou, že pokud se tato fáze přípravy podcení, věnují rentiéři první roky tomu, aby se vůbec dali do pořádku.
Fáze 2: Konečně důchod
V první fázi svého důchodu většinou začnete tím, že děláte spoustu věcí, které jste vždy dělat chtěli, ale neměli jste na ně čas: impulzivní výlety s rodinou za objevováním nových míst, užívání si svých koníčků, čtení nebo třeba dobrovolničení pro vaši oblíbenou neziskovou organizaci. Většinou si rentiéři užívají i to, že konečně nemusí vstávat podle budíku, ale podle vlastních biologických hodin.
Toto je fáze, na kterou se všichni těší. Nezapomeňte si ji skutečně užít!
Fáze 3: Realita
Poté co odezní fáze nadšení a radost z životní změny a z čerstvě naplněných cílů, může přijít vystřízlivění. V této fázi je zásadní najít svou novou identitu. Potřebujete si být schopní odpovědět na základní otázku lidského bytí: „Kdo jsem?“ a objevit smysl života v této své nové životní etapě.
Důležité pro zvládnutí této poslední fáze přechodu do rentiérského života je vytvoření si běžných denních návyků a rutin, které vám budou vyhovovat. Choďte spát a vstávejte každý den ve stejnou dobu, váš organismus vás za to odmění. Cvičte, aby byly vaše kosti a svaly silné, udržujte si zdravou váhu. Obojí zásadně sníží riziko chronických nemocí.
Pravidelně se scházejte s rodinou a přáteli, abyste budovali svůj sociální život a žili ho emocionálně naplněný. Hledejte způsoby, jak se zapojit do své komunity jakýmkoliv pro vás smysluplným způsobem.
Fáze 4: Smíření
Poslední a závěrečná fáze, kterou zde zmíním, je fáze smíření. V této fázi jste se usadili do života, který vám dává pocit smyslu a naplnění. Jako jakékoli jiné období života, ani tato fáze důchodu nebude vždy klidná plavba a budete se muset vypořádat s psychologickými a emocionálními vzestupy a pády. Možná budete muset řešit úmrtí přátel a rodiny, nemoci dětí nebo partnera.
Opírejte se o své návyky, které vám fungují a které jste si vyvinuli v dřívějších fázích. Zvažte zaznamenání příběhu svého života jako dědictví pro své děti nebo vnoučata. Psaní nebo nahrávání příběhu svého života vám dá pocit odkazu a potřebnosti. Pravidelné sdílení těchto příběhů s rodinou vás může udržet propojené velmi silným způsobem.
Nebojte se odchodu do důchodu. Je na co se těšit
Závěrem bych rád řekl, že neznám žádného rentiéra, který by litoval toho, že nevydělal více peněz, nepostavil další výrobní halu nebo nekoupil ještě jednu firmu. Pokud lidé na sklonku života něčeho litují, tak toho, že nedokázali udržet některé vztahy, nevěnovali dostatek času svým nejbližším nebo si nesplnili své cíle, dokud mohli. Psal jsem o tom před časem v mém článku Čeho před smrtí nejvíce litujeme.
Postupem života se bude měnit vaše motivace cestovat, zažívat nová dobrodružství a překračovat hranice vaší zóny komfortu. Je to ale velmi přirozený a hladký proces. To, co většinou s přibývajícími lety přichází, je rostoucí míra vnitřní spokojenosti a štěstí. Proto není třeba se bát stárnutí. Pokud dodržíte pravidla a principy, které jsem popsal výše, pak vás čeká život šťastnější a spokojenější, než si dnes dovolíte připustit. Mám celou řadu klientů ve vyšším věku a rozhovory s nimi jsou vždy velmi radostné, uvolněné a poučné. To mi dalo velkou víru v to, že stáří není třeba se bát, je třeba ho pouze přijmout.
Zdroje:
