Jeden z mých dlouholetých klientů žil na začátku naší spolupráce velmi úsporný život. Na dovolenou jel maximálně do Chorvatska a to vždy do levného apartmánu bez jídla. Oblečení nosil jen to, co nafasoval. Jídlo se nakupovalo v akci a vše, co se vydělalo, se muselo uložit.
Už od začátku jsme měli jasně definovaný plán naší cesty, kde viděl, že se postupně dopracujeme k majetku přes 50 milionů Kč, ale v první fázi si to sám nedokázal ani představit. Mým úkolem bylo nejen pomoci mu dosáhnout tohoto cíle, ale také ho na tuto situaci připravit a pomoci mu, aby se naučil žít život jako ‚bohatý‘. Jako první jsme spolu definovali, co pro něho vlastně znamená „žít život jako bohatý člověk“.
Jedněmi z našich zásadních témat byla rodina, vztahy s nejbližšími, budování důvěry a také velkorysost. Dnes je hodnota jeho portfolia vysoko přes 30 milionů Kč a je v první předrentiérské fázi života. Již přestává odkládat další vklady a začíná upravovat svůj život. Díky penězům, které již neodkládá, má možnost snížit si svou pracovní zátěž a postupně navyšovat životní úroveň své rodiny.
Cílem je dosáhnout plynulého přechodu do rentiérské fáze života, což obnáší nejen přípravu finanční, ale i mentální. Většinou nejde prostě jen přestat chodit do práce. Do určitého věku to většinou stejně dlouho nevydržíte. Proto budujeme sociální vazby s lidmi v podobné situaci, oprašujeme staré zájmy a koníčky nebo tvoříme nové. Společně pak pracujeme na rodinném plánu, jak tento přechod realizovat spolu s klientovou životní partnerkou.
Velkorysost
V předchozím příběhu jsem zmínil téma velkorysosti. Tu totiž většina mých klientů rentiérů shodně označuje za klíčovou vlastnost, kterou jako lidé obdivují, vyhledávají a sami u sebe pěstují.
Velkorysost není jen o tom, kdo zaplatí útratu za rodinnou večeři v oblíbené restauraci. Mnohem více souvisí s vaším přístupem k životu a majetku.
Všichni asi známe postavu Gluma z Pána prstenů, který chtěl sobecky svého „miláška“ (Prsten moci) jen sám pro sebe. Prsten se postupně snažil ovládnout všechny, kteří se ocitly v jeho blízkosti, a probouzel u nich jejich sobecké touhy a pocity.
Právě sobectví a sebestřednost jsou pravým opakem velkorysosti a jsou největším rizikem pro každého rentiéra. Bohužel se setkávám s řadou případů, kdy sobeckost vyhraje nad velkorysostí a život se pak promění v noční můru. Pro Gluma byl Ďábel ukrytý ve zlatém prstenu, pro někoho jiného bude ukrytý ve zlaté kleci, kterou si kolem sebe vystaví a kterou se uzavře vůči všem a všemu. Nejsou to ale peníze, co kazí charakter, peníze charakter pouze zvýrazní.
Za velkorysé považuji třeba situace, kdy se rozhodnete ustoupit a realizovat nižší výnos, než byste mohli v případě, že by takový vyšší výnos někoho nebo něco poškodil – zkrátka že nejdete za vítězstvím přes mrtvoly. Také ji vidím v situacích, kdy se dokážete povznést nad minulé křivdy, odpustit a nepřenášet si tyto negace do svého budoucího života. Pozoruji ji také v přístupu ke svému majetku a ochotě své bohatství sdílet se svými nejbližšími. A nakonec v maličkostech, jako je ochota dát v restauraci nebo hotelu smysluplné ‚dýško‘, pustit auto vyjíždějící v hustém provozu z vedlejší silnice, netroubit zběsile na nejistou paní ve staré škodovce, která se pomalu šine po silnici zrovna ve chvíli, kdy spěcháte na důležité jednání… Sami si asi dokážete doplnit mnoho dalších situací.
S velkorysostí se nerodíme, ale můžeme se narodit do rodiny, kde je velkorysost přirozeným rysem a jste k ní od mala vedeni. Pokud to tak není, můžete ji v průběhu života sami u sebe pěstovat. Nebuďte na sebe přísní, někdy prostě každému ujedou nervy, ale už to, že si to následně uvědomíte, je první krok k tomu příště reagovat lépe.
Čím více peněz máte, tím více si vás lidé všímají a tím větším můžete být vzorem. Je jen na vás, jakým vzorem pro své okolí budete!
