Při stavbě domu se zdá rozumné postupovat tak, že nejdříve přemýšlíme, zda a kde bychom měli nebo chtěli dům postavit, k čemu bude sloužit a pro koho, jak má být veliký a kolik všechno bude stát. Teprve potom pozveme architekty a stavaře, aby dům navrhli a nakreslili a teprve pak začneme stavět. Předpokládám, že tak nějak většina lidí postupuje. V investování tak postupuje málokdo. Většina investorů investuje (staví dům), aniž by si přesně předem ujasnila, jak to bude dělat (přeskočí fázi projekce domu) a už vůbec si neujasní, proč vlastně investuje. Přitom sumy o které v investicích jde, jsou často výrazně vyšší než při stavbě domu.
Warren Buffett kdysi prohlásil, že stráví denně asi hodinu telefonováním, šest hodin čtením a zbytek času přemýšlením. Protože většina z nás neřídí konglomerát s 300.000 zaměstnanci, nemusíme ztrácet čas telefonováním a můžeme o to více číst. Průměrný pracovní den hodnotového investora by měl být vyplněn ze 75% čtením, z 24% přemýšlením a 1% zaberou samotné obchody.
Proč vůbec investujeme?
Do čeho tedy investovat?
Graf ukazuje, že hotovost, myšleno hotovost schovaná pod polštářem, ztratila 95% své reálné hodnoty. Její reálný výnos byl minus 1,4% ročně. Zlato reálně zhodnotilo 4,3 krát. Tomu odpovídá průměrný reálný roční výnos 0,7%. Instrumenty peněžního trhu přinesly 284 násobek (výnos 2,7% ročně) a dluhopisy narostly 1.633 krát (výnos 3,6% ročně). Nad tím vším se tyčí akcie, které se i po odečtení inflace zhodnotily 669.500 krát a přinesly průměrný roční výnos 6,6%.
Co tato čísla znamenají? Držení hotovosti je nejhorší dlouhodobou strategií. Jsou situace, kdy je lepší držet hotovost, ale pokud je to základem dlouhodobé investiční strategie, potom to vede nevyhnutelně k záporným reálným výnosům. Zlato, i přes častá tvrzení jeho příznivců, historicky neprodukuje kladné reálné výnosy. Jeho reálný výnos za dvě století je velmi blízký nule. Je to poměrně logické, protože zlato je neproduktivním aktivem, neprodukuje žádné toky hotovosti, a tak se chová spíše jako uchovatel hodnoty než její rozmnožovatel. Navíc periody, kdy cena zlata výrazně zaostává za inflací, bývají hodně dlouhé. Instrumenty peněžního trhu a dluhopisy přinášejí solidní reálný výnos, při pohledu na graf však zaujmou dvě věci. Reálný výnos peněžního trhu za posledních 80 let se blíží nule a dluhopisy mají za sebou nejlepší období v historii. To pravděpodobně naznačuje chudší období před námi. Akcie, které jsou považovány všeobecně za velmi riskantní a kolísavé, mají ze všech hlavních aktiv nejmenší výchylky od dlouhodobého trendu. V kombinací s mnohonásobně vyšším výnosem je to dělá jednoznačně dlouhodobě nejatraktivnějším aktivem.
Jaká je budoucnost?
Budoucnost je nejistá. A čím vzdálenější, tím nejistější. Ale investování není přírodní věda. Investování je vždy otázkou pravděpodobnosti. Není až tak podstatné, jestli trh během příštích šesti dekád vzroste na 50, 100 nebo 200 násobek. Důležité je, že je velmi pravděpodobné, že vzroste velmi výrazně. Abychom mohli z této pravděpodobnosti těžit, musíme splnit 4 následující podmínky:
- Musíme investovat. Kdo neinvestuje, má nulovou pravděpodobnost výnosu.
- Musíme začít brzy. Každých deset let čekání snižuje konečný výsledek zhruba o polovinu.
- Musíme mít v sobě dostatek disciplíny, ustát občas i velké výkyvy trhu a neuhnout přitom z cesty.
- Pravděpodobnost velkého výnosu je prakticky nulová, pokud budeme držet hotovost, dluhopisy nebo zlato. Musíme kupovat akcie!
