Vídám to dnes a denně, investoři v průběhu života akumulují majetek = šetří, podnikají, investují… aby jednou mohli přestat pracovat a spokojeně si užít, co v pracovním shonu nestihli. Zkráceně řečeno, chtějí se stát rentiéry, kteří nebudou závislí na tom, že musí každý den do práce, a ani na tom, co jim pošle stát. Proto pracují, investují, pracují a investují… až se dostanou do fáze, kdy mají dostatek majetku na splnění svých snů.
Problém většinou nastává v tom, že tento okamžik přichází o pár let dříve, než to původně čekali. Říkají si: „Super, už jsem finančně nezávislý, ale ještě chvíli budu chodit do práce a uvidím.“ Jenže z té chvíle se rychle stanou měsíce, z nich roky a život rentiéra je stále v nedohlednu. Pokud se vám to stane ve 40 letech, není to takový problém. Když ale tato situace nastane v 55 letech a vy odkládáte začátek čerpání o rok, dva, tři a nakonec se rozhoupete až o 10 let později, kdy stejně ještě na částečný úvazek chodíte pomáhat, vaše situace jako rentiéra bude zcela odlišná od situace před 10 lety.
Co je jinak?
Jinak je mnoho věcí, například váš zdravotní stav. Ten s přibývajícími lety nebývá lepší. Nechci tím říci, že v 65 letech nemůžete být zcela zdrávi a v dobré kondici, ale přeci jen sil už začíná být méně a nějaký zdravotní problém se občas objeví. To často limituje cíle, které jste si na rentiérské období vysnili.
S přibývajícími lety se mění vaše návyky a často rychle klesá chuť „harcovat“ někam po světě jen proto, abych viděl nebo zažil něco nového. Problém není ve vás, je to zcela přirozené, a proto byste neměli zbytečně odkládat možnost splnit si své cestovatelské sny, dokud na to ještě máte sílu, peníze a chuť.
V 65 letech již také s velkou pravděpodobností máte vnoučata ve věku, kdy je můžete naplno hlídat. Chápu, dělá vám to radost, a věřte, že vašim dětem také, protože si rády odpočinou. Pokud ale máte více dětí, může „hlídací rozpis“ snadno zabrat velkou část vašeho času. Vy pak stále hůře budete hledat volné chvíle pro naplnění svých vlastních přání. Ty se snadno odloží na později a často na ně nikdy nedojde.
Co s tím?
Nedávno jsem byl na obědě s jedním mým dlouholetým klientem a jeho manželkou. Diskutovali jsme nad tím, že po prodeji jeho praxe nastal čas, aby si začali více užívat naspořených prostředků, které jim umožňují čerpat nadstandardní rentu. Namísto otevřeného katalogu cestovní kanceláře jsem viděl jeho snahu zůstat ještě pár dalších let pracovně aktivní s tím, že díky důchodu a částečnému úvazku nebude rentu ještě pár let potřebovat.
Ale proč? Vzhledem k výši svého majetku má možnost čerpat rentu v desítkách tisíc měsíčně. Má snaha proto vedla k tomu, abychom rentu i přesto začali čerpat a oni mohli přemýšlet nad tím, za co mohou získané prostředky utratit, aby jim to udělalo co největší radost. Je přeci spousta věcí, které si mohou pořídit, míst, kam se mohou podívat, příbuzných, kterým mohou udělat radost, nebo třeba dobročinných organizací, které mohou podpořit…
Zajímavá byla reakce manželky klienta, která už to cestou z oběda nevydržela a obrátila se na něj s otázkou: „Proč tedy celý život šetříme, když ve chvíli, kdy konečně můžeme začít peníze čerpat, to odložíme? Za pár let budeme oba ve starobním důchodu a co myslíš, že se nám pak bude chtít dělat?!“
Co my muži nevidíme
Jako muži máme často lovecký pud, snahu neustále něco nového dokazovat a těžko se nám opouští zajeté koleje. Proto ale máme ženy, které dokáží mnohem citlivěji poznat okamžik, kdy je čas skončit a pustit se do nového dobrodružství. Proč, chlapi, tak málo posloucháme, co nám radí naše drahé polovičky???
Mám řadu klientek, které dokázaly včas opustit své profese, prodaly své úspěšné firmy ve věku 50-55 let a nyní si naplno užívají svou novou životní dráhu. Za předpokladu, že se dožijí 80 let, mají před sebou ještě 25-30 let života a to je dost času na to, začít se učit nové věci, poznávat nová místa, nové přátele a užít si tuto část života, na kterou se tak dlouho připravovaly.
Závěrem
Věřím, že i příběh mého klienta bude mít skvělý konec a začne svou rentu čerpat dříve, aby si ji mohl naplno užít, nám ale může jeho příběh dobře posloužit jako příklad, jak je snadné odložit důležité věci a životní změny na později.
Přeji vám, abyste na své cestě dokázali včas poznat, že jste v cíli, abyste nepropásli příležitost vydat se na své další životní „rentiérské“ dobrodružství.