Pokud si chcete poslechnout rozšířenou verzi Aktualit z finančních trhů, kterou jsme točili pro náš podcast Cesta rentiéra, můžete si ji poslechnout na SoundCloud: Investiční výhledy 12/2022 – Poklesy koruny a nové důchody nebo na youtube: Investiční výhledy 12/2022 – Poklesy koruny a nové důchody
Textový přepis
Jiří: Vítám vás u dalšího dílu našich Aktualit z finančních trhů, tentokrát budeme hodnotit měsíc listopad. Moje jméno je Jiří Cimpel a se mnou je tady jako vždy partner naší firmy a analytik Dan Majstorović.
Ahoj, Dane.
Dan: Ahoj, Jirko. Dobrý den.
Jiří: Dnešním tématem kromě aktuálních výhledů na trhy bude i náš komentář k analýze od Nomury na téma hrozby měny pro českou korunu. A zazní i informace, která bude důležitá pro ty z vás, kdo plánujete začít pobírat důchod v příštím roce, ohledně toho, kdy o něj žádat. Je to sice neinvestiční, ale důležité téma.
Jiří: Co se týče finančních trhů, můžeme vidět, že zatím minimálně vizuálně se odrážíme od nějakého pomyslného dna. Dobré je také říci, že toho dna jsme zatím dosáhli u globálních akcií už v půlce letošního roku, kdy byl pokles v korunovém vyjádření někde na úrovni kolem mínus 14 %. Od té doby se trhy zvedly, zase spadly a teď se zase zvedají. To znamená, pokud bychom analyzovali situaci jako potenciálně dvojité W, to znamená jeden větší pokles, růst a další pokles, mohli bychom predikovat, že by nás mohly čekat světlé zítřky.
Je vidět krásně, jak reagují jednotlivé regiony trošku opačně. Amerika vlivem oslabování dolaru v posledním měsíci mírně poklesla a Evropa naopak velmi intenzivně vystřelila směrem nahoru. Ukazuje se, že držení vyváženého mixu globálních akcií, což vidíte na grafu modrou čárou, je docela zajímavý způsob diverzifikace, jak participovat na výnosech v různých regionech.
Dan: V dlouhodobém měřítku se to potvrzuje velmi podobně. Je to ta prostřední čára, co je mezi Evropou a Amerikou. Převažuje Ameriku, ale má v sobě zastoupenou i Evropu. Právě díky převážení Ameriky se pohybuje výrazně nad Evropou, ale zároveň není v poklesu za poslední měsíc jako Amerika, protože ji podržela ta evropská část, která za poslední 2 měsíce relativně silně rostla. Důvody k růstu, jak zmínil před chvilkou Jirka, jsou hlavně nějaká inflační očekávání, kde můžeme vidět za poslední měsíce zklidnění. V Evropské unii růst z 10,6 % zklidnil „jenom“ na 10 %. To je, řekněme, ten hlavní tahoun, proč evropský index roste takto výrazně.
Jiří: Z pohledu ostatních aktiv vidíme, že trh zůstává po všech stranách rozkolísaný, ať se bavíme o zlatě, akciích, nemovitostech nebo dluhopisech. Viděli jsme pozitivní reakci komodit, především zlata, právě na pokles inflace a oslabování americké měny. Uvidíme, co uvidíme, v těch dalších týdnech a měsících. Každopádně je dobré říct, že to, co víme do dalšího období s jistotou, je, že trhy budou kolísat tak jako vždy. Z toho je třeba vycházet.
Možná taková zajímavá poznámka k trhům je, že se mluví o potenciální recesi. Očekává se, že hospodářská produkce bude klesat. A spekuluje se na to, co takový okamžik udělá s trhy. Je dobré říci, že třeba z pohledu amerických dat, z pohledu HDP, se technicky v recesi již nacházíme. Amerika v posledních dvou kvartálech vykázala mírně záporný růst. Recese se zatím nevyhlásila primárně z toho důvodu, že jsou z Ameriky silná data o zaměstnanosti, respektive nezaměstnanost neroste. Subjektivně se tak hodnotí, že ještě není naplněný tento parametr recese.
Z pohledu poklesu už tady ta recese ale je, trhy s recesí počítají a investoři mají započítáno v cenách akcií, že recese přijde. Pro finanční trhy je často období, kdy už je recese vlastně definovaná a probíhá, což se vždy dozvíme až se zpožděním minimálně dvou kvartálů, okamžikem, kdy začínají vyhlížet světlé zítřky, kdy vyhlížejí nízké valuace na trzích a tady se začínají často otáčet. Tím chci říct, že recese nemusí být zásadně negativní zprávou pro finanční trhy.
Dan: Já na to naváži z pohledu recese nebo nějakých krizových situací. Asi jste možná zaznamenali v médiích zprávu, že japonská společnost Nomura vydala svůj report, kde hodnotí rozvojové státy z pohledu nějakých hrozících krizí a z pohledu měn. Česká republika tam vyšla jako jeden z „výherců“. Jeden z těch, kteří mají rating velmi vysoko z pohledu pravděpodobnosti, že taková krize může nastat.
Jestli může nebo nemůže nastat? Já bych rád dal do kontextu nějaké věci. Abychom si uvědomili, že porovnání se Srí Lankou je úplně mimo, protože na Srí Lance kromě toho, že mají dlouhodobé problémy s vládou a nějakým monetárním a fiskálním systémem, tak tam je i velká korupce atp. Tedy srovnáváme trochu jiný kraj, jiný mrav.
Je potřeba se podívat i na tu stránku věci, že sice jsme viděli prudké „vyčerpání“ devizových rezerv České republiky, ale jak můžete vidět na grafu, tak sice to bylo prudké, ale v kontextu toho, kolik devizových rezerv bylo za posledních 10 let vytvořeno, v období od roku 2013 do 2017, kdy Česká národní banka uměle oslabovala korunu a nakupovala devizové rezervy, tak jsme se jenom přiblížili k nějakému rovnovážnému stavu z pohledu devizových rezerv. Pořád máme dostatečný prostor je využívat. Není to až tak katastrofický scénář.
Zároveň z pohledu měny je důležité si uvědomit, že ve srovnání třeba s ostatními zeměmi v rámci Evropské unie má Česká republika minimum zahraničního dluhu. Minimum ve smyslu toho, že když se podíváte na strukturu celého zadlužení, zahraniční dluh tvoří necelých 10 %. A těch necelých 10 % je v eurech, to znamená dolarově tam vlastně není nic.
Jiří: Z pohledu devizových rezerv je dobré upozornit na to, že číslo 3 miliony je v milionech. Naše devizy jsou v hodnotě tří milionů korun. To jsou, Dane, asi 3 triliony, jestli počítám dobře.
Dan: Není to málo peněz, ale není to samozřejmě nekonečné a kdyby na to mělo dojít, mohou se relativně rychle vyčerpat. Musíme si ale uvědomit, co by to pak mělo za následek. To nebudou chtít ty ostatní země, ať už v Evropě nebo Británie. Pokud bychom tak zásadně čerpali devizové rezervy, oslabovali bychom vlastně jejich měny. To pro ně samozřejmě není úplně přínosné a pravděpodobně by se tomu nějakým způsobem snažili bránit.
Jiří: Více rozebereme v rozšířených Aktualitách (Investičních výhledech), které si můžete pustit na podcastu nebo na youtube.
Jiří: Poslední bod, který jsem na začátku avizoval, jsou důchody. Vidíme takovou zvláštní situaci, že pokud vás čeká starobní důchod nebo předčasný důchod v příštím roce, určitě doporučujeme, abyste o něj požádali už v roce letošním. To znamená do konce letošního roku s tím, že odklad čerpání si můžete nastavit na termín, kdy máte standardně do důchodu vstupovat. Klidně až v říjnu nebo listopadu, prosinci příštího roku. Protože pokud požádáte až v lednu, nebudou se na výši vašeho důchodu vztahovat letošní valorizace, které byly dramaticky vysoké.
Třeba v situaci, kdy máte celý život průměrný příjem, by byl váš důchod dneska přibližně 22 000,-. Pokud ale budete o důchod žádat až v příštím roce a budou se vám započítávat koeficienty příštího roku, dostanete pouze necelých 20 000,-. Dostanete tedy od 2 500 méně a to je rozdíl, který už nedoženete. Pokud příští rok máte vstupovat do jakéhokoliv důchodu, žádejte určitě už teď. My to rozebereme zase trochu detailněji v rozšířených Aktualitách (Investičních výhledech), kde si k této diskuzi přizveme přímo našeho specialistu Honzu Cimpela, který k tomu řekne víc detailů.
To je z našich Aktualit všechno, jsou to vlastně letošní poslední Aktuality na finanční trzích, další nás čekají až v lednu, kdy budeme rekapitulovat i rok jako takový. Děkujeme vám za pozornost, děkujeme vám s Danem za přízeň, kterou nám celý rok dáváte tím, že Aktuality sledujete. Přejeme vám do toho letošního adventního období, aby pro vás bylo obdobím klidu, abyste si ho mohli užít s vašimi nejbližšími, s rodinou, tak, jak si představujete. Do toho příštího roku vám jako investorům a vlastně nám všem přejeme, ať nám ty trhy začnou dělat zase trochu víc radosti z pohledu růstu. Věřím, že co jste chtěli zakoupit, už máte nakoupeno a teď už můžeme začít ty zisky trošku realizovat.
Dan: Děkujeme, na shledanou.
