Když v mládí začínáme budovat svůj majetek, asi nikdo nepomýšlí na to, že právě vytoužené bohatství by jednoho dne mohlo být přítěží pro celou rodinu. Dříve nebo později musí ale každý z nás začít přemýšlet, jak svůj majetek předá další generaci, aniž by poškodil životy svých dětí a jejich vzájemné vztahy. A právě na vaše děti se zaměřím v tomto článku, protože přiznejme si, právě ony hrají jednu z hlavních rolí v celém procesu předání majetku.
Když připravujete předání majetku, je třeba si uvědomit, že vaše děti, tzv. druhá generace, vyrůstaly ve zcela jiných podmínkách, často již vyrůstaly v bohatství a na mnoho věcí tak mohou mít diametrálně jiný úhel pohledu než vy. V případě sourozenců do hry navíc vstupují vzájemné vztahy, vždy mají určitou emocionální historii. Při své práci s podnikatelskými rodinami vidím, že jsou tři oblasti, kterým je třeba se věnovat a které přispívají k úspěšnému mezigeneračnímu předání majetku z první generace na druhou.
Společný účel a hodnoty
Rodinná firma nebo jiný rodinný majetek nemůže zůstat sjednocený a propojený napříč generacemi, pokud členové rodiny nesdílí emocionálně a osobně smysluplný účel a soubor hodnot. U několika rodin jsem zažil situaci, kdy druhá generace došla k závěru, že nevidí důvod zůstat za každou cenu pohromadě a měla tendenci se rozdělit. Na takovou situaci se nelze dívat jako na neúspěch, jde spíše o potvrzení individuální svobody. Pokud sourozenci nemají důvod zůstat partnery a rozhodnou se spravovat svůj majetek samostatně, nemůžete je považovat ze neúspěšné. Co ale můžete udělat, je předat jim společné hodnoty a smysluplný účel, které pro ně budou důvodem, proč chtít na správě majetku spolupracovat.
Přechod mezi generacemi při správě rodinného majetku je zásadním krokem, který vyžaduje zodpovědný a inovativní přístup. Druhá generace musí přijmout úspěchy vás jako zakladatele a vybudovat pevné základy pro další rozvoj rodinného dědictví. Aby byli sourozenci schopní spolupracovat mezi sebou i s ostatními členy rodiny, musí v tom všichni vidět hluboký smysl. Právě společný účel a hodnoty jim umožní budovat a posilovat rodinné vazby.
Klíčem k úspěšnému předání správy rodinného majetku na druhou generaci je společný rodinný účel, schopnost spolupráce a zavedení efektivního řízení, které respektuje jak hodnoty, tak individuální potřeby a cíle každého člena rodiny.
Přechod z první generace na druhou představuje první příležitost, kdy si sourozenci z druhé generace kladou otázku: „Chceme být partnery ve správě majetku a rodinné firmy?“ S touto otázkou je často spojena další související otázka: „Chceme rodinnou firmu prodat, nebo si ji nechat?“
Učení se spolupráci
V úspěšných podnikatelských rodinách se vzájemné spolupráci začínají učit možná dříve, než byste si mysleli. Velkým krokem je samozřejmě okamžik, kdy jeden nebo více členů druhé generace začíná pracovat v rodinné firmě, obvykle se svým otcem. Stejně důležitá je ale i role matky, která učí sourozence vzájemné spolupráci. Sourozenci musí překonat svou přirozenou rivalitu a touhu konkurovat si, aby poznali své společné zájmy i odlišné dovednosti a schopnosti, aby se naučili spolupracovat. To se nestane náhodou. Role matky je často pro výchovu dětí k takovému přístupu zcela klíčová.
Pro rozvoj schopnosti spolupráce je samozřejmě důležité i to, zda jste jí i vy sami schopní. Stejně jako ve všem, pokud jdete svým dětem příkladem, je pak mnohem snazší je čemukoliv naučit.
Systém správy
Když se vám podaří naučit se v rodině vzájemně sdílet a spolupracovat, potřebujete ještě nastavit správný systém správy a sourozenci se musí naučit dělat společná rozhodnutí.
Správa majetku znamená nastavení pravidel, dovedností a struktur, které pomáhají vaší rodině určit své hodnoty a cíle, udržovat jednotu, řídit podnikání a zajišťovat spravedlivé rozdělení odměn. V první generaci to nebylo důležité, protože zakladatel sám často neměl tu potřebu, pro druhou generaci je to ale velkou výzvou.
Na cestě ke společné správě majetku se sourozenci setkávají s nečekanými výzvami, odhalují rozdíly ve svých hodnotách a představách o budoucnosti. Může být nejasné, kdo by měl nést hlavní zodpovědnost a jak přesně by měla být správa realizována. Tento proces se přirozeně vyvíjí, jak sourozenci společně čelí problémům. Dříve nebo později tak dospějí k nutnosti vytvořit efektivní pravidla a postupy pro svou spolupráci, aby mohli úspěšně řešit vzniklé situace a správu majetku jednou úspěšně předat do dalších rukou.
Proces předání majetku nikdy není pouze o vás jako zakladateli, není ani o majetku, ale vždy je o rodině jako celku, o vás, vašich dětech a dalších generacích. V podnikatelských rodinách často připravujeme rodinnou ústavu, na jejímž vzniku se podílí celá rodina. Obě generace tak mají příležitost mezi sebou sdílet své názory a otevřeně komunikovat při hledání a definování společných rodinných hodnot. Rodinná ústava dává rámec další spolupráci rodiny při správě rodinného majetku a pomáhá vytvářet tolik důležitý systém.
Pro tento článek jsem čerpal z knihy Borrowed from Your Grandchildren: The Evolution of 100-Year Family Enterprises
