Jak poznáte, jestli jste bohatí?

Jaké jmění byste právě teď měli mít vzhledem ke svému příjmu a věku? Za léta spolupráce s lidmi s různě vysokými příjmy a různou výškou jmění, jsme vypracovali několik rovnic, jak určit míru bohatství, jakou by daný člověk měl mít v daném věku.

Jako nejefektivnější se nakonec ukázalo to nejjednodušší pravidlo.

Rodina Spořivých

Příjmy roční:

Manžel 480tis/ročně

Manželka 360tis/ročně

Oba pracují od 20 let a nyní je jim 65 let.

45 let * 840tis = 37.800.000 / 10% = 3.780.000 Kč

Rodina Spořivých by vzhledem ke svým příjmům měla mít ve věku 65 let čistý majetek ve výši min. 3.780.000 Kč.

Za daného věku a příjmu – kam spadáte se svým čistým jměním? Jestliže jste s výškou svého nastřádaného jmění v horní čtvrtině spektra, jste tzv. FSJ (FENOMENÁLNÍ STŘADATEL JMĚNÍ). Jestliže se nacházíte ve spodní čtvrtině spektra, tak jste SSJ (SLABÝ STŘADATEL JMĚNÍ). Pokud se nacházíte mezi, můžete se označit za PSJ (PRŮMĚRNÝ STŘADATEL JMĚNÍ).

Kdy ž v USA dělali studii na skupině americkým milionářů, kteří patřili do skupiny FSJ (Fenomenálních střadatelů jmění), tak pro  setkání s nimi zajistili luxusní dům a najali dva odborníky na gurmánské jídlo, se kterými sestavili luxusní menu z paštik a tří druhů kaviáru. K tomu koupili výborný ročník francouzského vína v luxusním balení.

Jako první na toto setkání dorazil muž, kterému budeme říkat pan Poupě. Sedmdesátiletý milionář první generace, pan Poupě, vlastnil několik cenných nemovitostí v New Yorku. Také byl majitelem dvou podniků. Nikdy byste z jeho zevnějšku neusoudili, že má jmění hodně přes 10 milionů dolarů. Jeho šaty byste nazvali všedně obyčejné – dost obnošený oblek a svrchník.

Nicméně, chtěli, aby pan Poupě měl pocit, že oni zcela rozumí tomu, co od jídla a pití očekávají američtí desetimilionáři. Když se vzájemně představili, zeptali se: “Pane Poupě, můžeme Vám nalít sklenku Bordeaux ročník 1970?” Pan Poupě na ně pohlédl zmateným výrazem ve tváři a pak řekl: “Já piji skotskou a dva druhy piva – to, co je zadarmo a Budweiser!”

I z mojí denní zkušenosti mohu potvrdit, že u většiny bohatých lidí na první pohled nepoznáte, že jsou bohatí.  Naopak, často z jejich oblečení a životního stylu máte pocit, že musí být velmi chudí. A na druhou stranu, u řady lidí, kteří žijí honosným způsobem, jezdí na drahé dovolené, v garáži parkují luxusní auta a nosí jen drahé oblečení, zjistíte, že jsou jen jeden nebo dva měsíce od naprostého krachu.   Stačilo by totiž, aby jim dva měsíce nepřišla výplata a jejich rezervy, životní styl a majetek by zcela pohltily splátky na dům, auto a kreditní karty.

Dodnes si pamatuji na jednoho z mých prvních větších klientů. Znali jsme se osobně již několik let a pravidelně jsme se setkávali na různých akcích. Používal starý mobilní telefon, nosil běžné oblečení, působil spíše bohémským způsobem, žil velmi skromným životem a o práci mluvil jako o svém zaměstnání. Když mě po dvou letech, oslovil s tím, že by byl rád, kdybychom se mu podívali na jeho majetek a pomohli nastavit nějaký plán, aby z něj mohl v budoucnu čerpat rentu, byl jsem VELMI překvapen. Navíc mě oslovil s obavou, že si není jistý, jestli pro nás bude jeho majetek dostatečně velký, abychom se mu věnovali. Už po první schůzce jsem byl v šoku! Zjistil jsem, že firma kde pracuje je velmi úspěšná IT společnost, která mu z poloviny patří. A že pokud pominu hodnotu firmy, tak disponuje celkovým majetkem přesahující 15 mil. Kč.

Nakonec jsem si po letech spolupráce s bohatými lidmi zvykl na to, že od nich slýchám běžně příběhy, které podtrhují jejich šetrnost. Například jak na dovolenou jedou autem, aby si do něj mohli zapojit autoledničku a navařit si doma, protože v cizině je to drahé. Nepřekvapí mě ani, když klient na dotaz : proč má svůj starý tlačítkový mobil zabalený v igelitovém sáčku? řekne, že je to přeci proto, aby se nezaprášil a že už ho má 10 let a rád by, aby ještě 10 let vydržel. A je zcela běžné, že majitel celé továrny jezdí starším autem než mnoho z jeho zaměstnanců.

Miluji práci s takovými klienty, protože každé setkání s nimi, je pro mne osobně obrovskou lekcí šetrnosti a také životních priorit. U většiny z nich totiž vidím dlouholetá manželství, dobré vztahy s dětmi a velmi dobře dělený čas mezi práci a jejich záliby a koníčky. Jsou to prakticky vždy vyrovnaní a klidní lidé, kteří milují svůj život a naplno si ho užívají. Také u nich vidím, že peníze jsou pro ně pouze prostředkem a nikdy ne cílem! Možná i proto, že mají peněz nadbytek, to nijak nedávají znát a většina lidí kolem  netuší, jak velkým majetkem ve skutečnosti disponují.

Kdybych měl jednoduše vyjádřit jaká jsou tři slova, která charakterizují tuto skupinu bohatých lidí tak to bude: ŠETRNOST, ŠETRNOST, ŠETRNOST

Mnoho lidí, kteří nejsou bohatí si láme hlavu nad tím, proč tomu tak je! Často jsou to lidé s vysokými příjmy, ale když na začátku naší spolupráce při sestavování finančního plánu nasčítáme jejich majetek, zjistíme, že je malý.

Problém jejich hry není v útoku – vydělávání peněz, ale v obraně – hospodaření s nimi. Milionáři hrají dobře v útoku, ale také v obraně! Základním kamenem střádání jmění je obrana a ta by měla být ukotvena rozpočtem a plánováním.

Předpokládám, že se zeptáte na ty milionáře, kteří si rozpočet nedělají. Jak se stali milionáři? Jak řídí své výdaje? Vytvářejí pro sebe a ostatní členy své domácnosti umělé ekonomické prostředí nedostatku! Víc než polovina nerozpočtářů nejprve investuje, a pak utrácí zbytek příjmu. Mnozí to nazývají strategie “nejprve zaplať sobě”. Tito lidé investují minimálně 15% svých realizovaných ročních příjmů dřív, než zaplatí dodavatelům svých potravin, oblečení, domů, úvěrů a podobně.

Další zdroje: případová studie a kniha: Váš soused je milionář  – Thomas J.Stanley, Ph.D., William D.Danko, Ph.D.