Většina rentiérů si přeje žít jen z výnosů z majetku, který v průběhu života vybudovali, aby po nich jednoho dne jejich bohatství zůstalo a mohlo sloužit i dalším generacím. Takový přístup ke správě majetku se nazývá NADAČNÍ. Vyžaduje vhodné investiční strategie, jaké využívají největší světové nadace. Těm slouží prostředky získané od dárců nebo zakladatelů jako investiční kapitál, který generuje průběžné zisky. Část svých zisků reinvestují zpět do svého investičního kapitálu, aby zvýšili jeho budoucí výnosy. Teprve zbylou část svých zisků využijí pro chod organizace a financování svých projektů.
Investiční strategie největších nadací a fondů
Nobelova nadace
Asi nejznámější Nobelova nadace spravuje majetek po Alfredu Nobelovi, který ji založil už v roce 1895 a vložil do ní většinu svého majetku ve výši 31 milionů SEK (Švédské koruny). Jejím cílem je podpora míru ve světě. Nadace i dnes po více než 100 letech žije z majetku, který do ní Nobel vložil. Reálná hodnota současného majetku je i při započtení inflace více než trojnásobná. A to i přesto, že každý rok se vybere kolem 3,5 % na financování provozu a Nobelovy ceny.
I Nobelova nadace si prošla těžkým obdobím a to v první polovině 20. století. Nobel sám totiž ve své závěti definoval konzervativní investiční strategii do bezpečných státních dluhopisů. To však mělo neblahé důsledky pro celkové jmění nadace. Sázka na konzervativnost by nadaci nakonec vyhladověla. Její reálný majetek byl v polovině 20. století méně než poloviční a nadace byla nucena upravit alokaci svých aktiv směrem k větší akceptaci rizika a globálnímu nastavení. K velké proměně investiční filozofie došlo v roce 1953. Prostředky se postupně přelily do akcií, čímž si nadace zajistila nesmrtelnost.
Nadaci se dlouhodobě daří naplňovat cíl a vydělávat min. 3,5 % ročně nad inflaci.
Investiční strategie Nobelovy nadace
Nobelova nadace je typickou nadací s ambicí nekonečného působení. Pokud svou strategii udrží a dokáže i nadále přinášet na svém majetku výnosy nad inflaci, má velkou šanci být tu i za dalších 100 let.
Norský ropný fond
Norský ropný fond, také známý jako Norský státní peněžní fond, vznikl v roce 1990 a spravuje přebytečné příjmy z norské ropy a zemního plynu. Fond je největší svého druhu a jeho hodnota se odhaduje na více než 1 bilion dolarů. Vlastní asi 1,4 procenta všech akcií obchodovaných na burzách.
Zhruba 70 % svých aktiv investuje do akcií, zbytek je rozdělen mezi dluhopisy a nemovitosti. Fond preferuje investice do široce diverzifikovaných akciových portfolií, která zahrnují akcie firem z různých sektorů a geografických oblastí.
Investiční strategie Norského ropného fondu
Jeho hlavním cílem je zajistit dlouhodobou stabilitu norské ekonomiky a financování budoucích generací, až skončí éra fosilních paliv.
Univerzitní nadace z Ivy League
Existují i další organizace kromě Nobelovy nadace, které úspěšně investují své peníze na finančních trzích po dlouhou dobu. Například nadace prestižních amerických univerzit sdružených v Ivy League mají podobný příběh financování, i jejich správa majetku se postupně vyvíjela. Ve třicátých letech měly univerzity ve svých portfoliích hlavně dluhopisy kvůli vysoké inflaci a nominálním výnosům. Protože ale prohrávaly boj s inflací, rozhodli se správci v době, kdy vzniklo hodnotové investování, přesunout část peněz do akcií. Vycházeli z myšlenek a investičních principů otce hodnotového investování Benjamina Grahama. V padesátých letech již více než polovinu jejich portfolií tvořily akcie. Dnes se nikdo nediví takovému přístupu, ale tehdy to byl revoluční průlom. Tyto univerzity mají obrovské nadační fondy s miliardovými objemy aktiv.
Investiční strategie nadace Harvardské univerzity
Harvardská univerzita má z daleka největší univerzitní nadaci na světě, její výnosy tvoří více než třetinu příjmů univerzity.
Investiční horizont nadačního přístupu
Při rozhovorech s klienty samozřejmě probíráme jejich investiční horizont, který je pro správné nastavení investic velmi důležitý! Často slýchám věty typu: „Už mi není 40 let a můj horizont je kratší, tak pětiletý, možná sedmiletý.“ Nadace však přemýšlí v mnohem rozsáhlejších horizontech, v zásadě nekonečných. Zisk musí být dostatečný, aby pokryl provozní výdaje a instituce mohla fungovat i pro další generace. Respektive její provozní výdaje musí být v souladu s očekávanými výnosy, aby si zajistila skutečnou nesmrtelnost.
Stejné situace vidím nakonec i u našich klientů, kteří investují své prostředky získané například prodejem společnosti. I jejich cílem je, aby jim tyto prostředky generovaly nekonečný příjem v podobě pravidelné renty, ze které budou moci financovat veškeré své osobní výdaje a žít tak, jak byli dosud zvyklí. Chtějí své výdaje pokrývat z výnosů (dividend, úroků, nájmů …), které jejich investice budou generovat, aby jejich majetek v ideálním případě nadále narůstal. V tu chvíli se jejich investičním horizontem stává “nekonečno”, protože portfolio může plnit stejnou funkci zdroje nekonečné renty i pro jejich děti a další generace. Délka investičního horizontu tak záleží v podstatě jen na vaší fantazii!
Správná definice investičního horizontu je pro vaše investice velmi důležitá! Podle jeho délky vybíráte do portfolia ty správné investiční nástroje!
Volba investiční strategie s ohledem na délku investičního horizontu
S investičním horizontem 5 let by portfolio složené hlavně z akcií bylo vysoce rizikové, protože reálně hrozí, že po 5 letech může dojít k poklesu a vy byste vybírali investice se ztrátou.
Naopak pro investiční horizont 15 a více let by portfolio bez významné akciové složky bylo vysoce rizikové, protože by jeho reálnou hodnotu výrazně ohrožovala inflace. Právě akcie jsou jedním z mála aktiv, které v takovém horizontu nikdy v historii nezklamalo a vždy svými výnosy bezpečně porazilo inflaci. To se o jiných aktivech nedá říci. Nemovitosti, zlato, dluhopisy i hotovost měly řadu období, kdy ani na takto dlouhých horizontech nedokázaly přinést výnos přesahující inflaci.
Jak investovat s nadačním přístupem
Pokud investujete s cílem čerpat ze svého portfolia „nekonečnou“ rentu, tedy vybírat ze svých investic jen část výnosů a zbytek nechat dlouhodobě pracovat, je třeba změnit běžný pohled na to, co je rizikové. Často se investoři dívají na akcie jako na rizikovou investici. Důvodem je vysoká kolísavost ceny akcií v krátkém okamžiku. Známé jsou například poklesy o 25 % v době covidu v roce 2020 nebo ještě větší poklesy o 40 % v době hypoteční krize v letech 2007 až 2008. Tyto poklesy ale byly vždy v minulosti pouze dočasné a v horizontech měsíců nebo let se z nich akcie dokázaly oklepat, vydělat pokles hodnoty zpět a pokračovat v růstu.
Z obavy před takovými poklesy končí konzervativní investoři v bankovních hotovostních vkladech a dluhopisech. Ty sice většinou nepřináší kolísavost hodnoty vkladu, ale nepřináší ani potenciál svým výnosem dlouhodobě porazit inflaci. Takový investor je pak odkázaný k postupnému snižování reálné hodnoty svého majetku.
Použité zdroje: