Pokud si chcete poslechnout rozšířenou verzi Aktualit z finančních trhů, kterou jsme točili pro náš Investiční podcast: Cesta rentiéra, můžete si ji poslechnout na SoundCloud: Investiční výhledy C&P | listopad 2023 nebo na youtube: Investiční výhledy C&P | listopad 2023.
Textový přepis
Jiří: Vítám vás u dalšího dílu našich Aktualit z finančních trhů, tentokrát budeme hodnotit měsíc říjen a ten byl celkem zajímavý nejen z pohledu dění na finančních trzích, ale i ve světě. Důležitým impulzem pro finanční trhy bylo zasedání FEDu, které probíhalo koncem září, a my se podíváme, co způsobilo na finančních trzích. Finanční trhy samozřejmě ovlivnil i konflikt na Blízkém východě. Moje jméno je Jiří Cimpel a se mnou je tady jako vždy analytik a společník ve firmě Dan Majstorović. Ahoj, Dane.
Dan: Ahoj, Jirko, dobrý den.
Jiří: Dane, co se dělo v posledním měsíci na akciových trzích?
Dan: Asi nejzajímavější jsou určité korekce nebo poklesy na jednotlivých akciových indexech. Na americkém akciovém indexu jsme se z úrovně 16,4 % dostali na 15,4 %. Není to žádná obrovská jízda směrem dolů, ale trhy samozřejmě reflektují, co se děje ve světě, co se děje na Blízkém východě. Rostou výnosy delších desetiletých amerických státních dluhopisů. To je samozřejmě negativní zprávou pro akciové trhy, protože to znamená určitý přeliv peněz z akcií směrem do bezpečnějších aktiv z pohledu některých investorů.
Jiří: Já jsem také mluvil o tom, že na konci září proběhlo zasedání FEDu. Jaký signál FED vyslal, co se teď do konce roku očekává?
Dan: Signál, který FED vyslal, byl celkem jednoznačný v tom, že nehodlají zmírňovat svou měnovou politiku. Nevidí ze svého pohledu dobrá čísla ohledně inflace a zároveň hospodářský výsledek i trh práce, všechno vykazuje poměrně silné postavení. Oni nemají moc důvod snižovat úrokové sazby, takže snížili, zhoršili výhled na rychlost snižování v příštím roce. Zároveň pořád existuje šance, že by mohli úrokové sazby do konce letošního roku ještě zvýšit.
Jiří: To samozřejmě není pro finanční trhy úplně pozitivní zpráva a reakce byla tomu úměrná. Zároveň je dobré upozornit, že my se díváme na korunové vyjádření indexů a ten pokles indexu byl o něco větší. V posledním měsíci jsme viděli celkem citelné oslabení koruny vůči dolaru, a to mělo samozřejmě vliv na vývoj a pohyb cen. Trhy klesly o trochu víc, než my jako čeští investoři vidíme, protože koruna svým oslabením přinesla pro dolarové portfolio takový nadvýnos.
Když se podíváme na trh v trochu delším časovém horizontu od roku 2018, můžeme vidět, že se v minulém měsíci nic dramatického nestalo. Indexy zůstávají pořád velmi blízko maxim a uvidíme, jestli se je podaří v dalších týdnech nebo měsících protnout a zažehnout nový růst, který s jistotou přijde. Co samozřejmě nikdy nevíme, je, kdy přesně ten růst přijde.
Dan: Když se podíváme napříč aktivy, je zajímavý vývoj ceny zlata, které v posledním měsíci poměrně výrazně vzrostlo zejména díky světovému prostředí. Máme tady konflikt na Blízkém východě a válečné konflikty jsou vždy poměrně silným spouštěčem růstu ceny zlata. Je vnímáno jako bezpečné aktivum pro tyto krizové situace a je to tady i hezky vidět. Opět se křivka zlata překřížila s akciovým indexem a zlato má trochu navrch. Většinou to pomíjí v momentě, kdy se začíná konfliktní situace uklidňovat nebo vyjasňovat. Potom uvidíme, jaké to bude mít finální dopady.
Jiří: Zároveň tento obrázek ukazuje, že akcie jsou, jak jsme už říkali, poblíž svých maxim, ale vidíme, že dluhopisy a nemovitosti jsou pořád na pomyslném dně od své maximální hodnoty začátkem roku 2022. Je tam tedy velký potenciál do dalšího období, že budou tyhle poklesy v nějaké míře kompenzovat. Řekl bych, že v principu tato aktiva čekají na otočení úrokových sazeb a na to, kdy začne trend nějakého uvolňování, které zase s jistotou dříve nebo později přijde. Opět samozřejmě nevíme, kdy ten okamžik nastane. Zatím odhad mluví o příštím roce, ale nespekulujme teď, jestli to bude na začátku, v půlce nebo na konci.
My jsme zmiňovali, že samozřejmě finanční trhy nějakým způsobem ovlivnil konflikt na Blízkém východě. Nechci teď hodnotit jakýkoliv společenský nebo humanitární dopad téhle krize, ale čistě jen investiční dopad na finanční trhy. Na této časové ose můžeme vidět zpět do extrémně dlouhé historie, že finanční trhy si s konflikty a speciálně s regionálními konflikty poradily vždy velmi rychle. Viděli jsme většinou nějakou rychlou krátkou reakci a návrat trhů do původních pozic. Izraelsko-palestinský konflikt zatím vlastně žádnou velkou reakci na finančních trzích nezpůsobil a pokud se nepřelije do nějakého problému, který by mohl způsobit například problémy se zásobováním ropou, vlastně ani žádný zásadnější dopad na trhy mít v tuto chvíli pravděpodobně nebude.
Dan: Poslední, co máme připraveno, je odhad vnímání možného vzniku recese v Americe. Je to odhad různých ukazatelů a různých skupin lidí, kteří tipují nebo na základě dotazníkového šetření odpovídají, zda si myslí, že nastane v následujících 12 měsících recese v Americe. Krásně vidíme, že je tam Yield Curve, výnosová křivka, která má inverzní tvar, obrácený, než standardně má mít, a tomu je přisuzováno přes 60 %, že nějaká recese nastane. Ekonomové odhadují na 48 %. Spotřebitelé, běžní lidé, co chodí do obchodu, co spotřebovávají produkty a služby, vnímají, že vznikne s nějakou 70% pravděpodobností. A s největší pravděpodobností 84 % je vnímaný CEOs, to jsou vedoucí lidé ve firmách, kteří pravděpodobně mají dobrý výhled na to, jak se firmám daří, na co se připravují. Uvidíme, co nám přinese.
Jiří: Možná něco přijde. Každopádně pro nás jako investory to není úplně zásadně negativní zpráva, protože ona minimálně dá impulz centrálním bankám k tomu, aby začaly s těmi úrokovými sazbami něco dělat opačným směrem. A to je samozřejmě to, na co finanční trhy v tom pozitivním pohledu čekají.
To je dnes z naší strany všechno, děkujeme za pozornost a těšíme se zase nejpozději za měsíc u dalších Aktualit na viděnou nebo na slyšenou.
