Hlavní kancelář: Palackého 272/8, Plzeň
734 258 888

65 let od měnové reformy

Před 65 lety proběhla měnová reforma, která v roce 1953 zcela zdevastovala zbývající úspory většiny obyvatel Československa. Naše finanční paměť je velmi krátká. Snadno zapomínáme na to, že se podobné věci děly opakovaně i v našich krajinách a ne jen v exotických afrických nebo jihoamerických státech. Samotného mě překvapilo, když mi před časem vyprávěla o měnové reformě babička mojí ženy. Velmi živě si pamatovala to, jak rychle přišli o všechny úspory, se kterými počítali na koupi auta a opravu jejich domu. Popisovala také, že tehdy ztratili důvěru v peněžní systém a začali hledat cesty kam své peníze uložit, aby o ně už podobným způsobem nepřišli. 

Měnová reforma a moment překvapení

Říkáte si, že to se dnes stát nemůže? To si tenkrát lidé říkali také. Ještě v pátek 29. května 1953 ujišťoval tehdejší prezident Antonín Zápotocký, že československá měna je pevná a zvěsti o chystané peněžní reformě jsou lživé. O den později na stejné téma do rozhlasu promluvil i předseda vlády Viliam Široký. Občanům však sdělil pravý opak. V ten den byl přijat zákon o měnové reformě a Široký občanům oznámil, že stávající bankovky a mince budou platit  jen do pondělí 1. června, kdy začne nový zákon platit. V neděli 31. května potom o měnové reformě podrobně informovalo se všemi podrobnostmi Rudé právo.

Nové peníze, které byly kvůli utajení vytištěny, respektive vyraženy, v Sovětském svazu, se za staré vyměňovaly v poměru 5:1. To však platilo pouze u částek do 300 starých korun v hotovosti. Vyšší částky byly směňovány v mnohem horším poměru, totiž 50:1. A obdobně znehodnoceny byly i bankovní vklady. Tím ovšem výčet “Jobových zvěstí” nekončil. Střadatelé zcela přišli o takzvané vázané vklady, jež jim byly na účtech zablokovány už při měnové reformě v roce 1945. V bezcenné cáry se přes noc proměnily veškeré státní dluhopisy, jakož i další tuzemské cenné papíry. Vzhledem k tomu, že reforma byla vyhlášena v sobotu odpoledne, kdy už měly banky i obchody zavřeno, nebylo před jejími dopady prakticky úniku. Kdo mohl, snažil se peníze do pondělí utratit alespoň nákupem jídla a lahví alkoholu v restauracích.

Proč měnová reforma přišla

Na rozdíl od předchozích měnových reforem nebyla ta z roku 1953 důsledkem změn státoprávního uspořádání, jak tomu bylo po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1919 nebo při výměně protektorátní měny za československé koruny o 26 let později. Příčinou reformy z května 1953 byly problémy tuzemské ekonomiky, jednostranně orientované na rozvoj těžkého průmyslu. Mezi lidmi v důsledku toho obíhalo velké množství peněz, za něž ale často nebylo nic k mání, protože spotřebního zboží byl v obchodech nedostatek. V politické rovině představovala reforma přechod k sovětskému modelu centrálního plánování a řízení ekonomických procesů.

Plošné znehodnocení úspor v důsledku měnové reformy poskytlo mimo jiné ideální příležitost zrušit přídělový systém, který na českém území platil od roku 1939. Už totiž nehrozilo, že lidé po zrušení odběrných kuponů vykoupí v obchodech všechno dostupné zboží.

Peněžní reforma, kterou připravoval tým ekonomů vedený Václavem Hůlou za pomoci sovětských poradců, byla obyvatelstvu prezentována jako úder proti “spekulantským živlům” a vítězství pracujícího lidu. Když však 1. června lidé poprvé na vlastní kůži pocítili její reálné dopady, vypukly na řadě míst spontánní protestní akce a stávky.

Výsledkem měnové reformy z roku 1953 byla řada osobních a rodinných tragédií, kdy lidé přišli o celoživotní úspory. Velmi těžce byli reformou postiženi zejména živnostníci, kteří přišli o provozní kapitál. Řada účastníků protestních akcí skončila ve vězení, výjimkou nebylo ani odsouzení na 18 let v pracovních táborech nebo jiné tresty. K těm nejtvrdším patřilo nucené vystěhování, v červnu a červenci 1953 bylo například z Plzně vysídleno okolo 200 rodin. Na rozdíl od jiných politických procesů té doby nebyly podle historiků soudy medializovány, protože komunistický režim nemohl připustit, že proti němu povstali příslušníci dělnické třídy.

Měnová reforma byla také jedním z důvodů vyloučení Československa z Mezinárodního měnového fondu. Zpět jsme se vrátili až v roce 1990.

Jak se před podobnými riziky chránit

U našich klientů je téma ochrany majetku, před jeho znehodnocením inflací nebo měnou, tématem číslo jedna. Naším úkolem v práci s investicemi primárně není “dělat další peníze”, ale pomoc investorům OCHRÁNIT peníze, které už si vydělali. I bez velkého průšvihu, jakým byla měnová reforma, dnes každý rok o část svého majetku přicházíme vlivem inflace. Je dobré si uvědomit, že při inflaci 2,5% p.a., na kterou ČNB cílí, z Vašeho 1 milionu budete mít za 15 let jen 687.000 Kč. Samozřejmě, že Vám z účtu peníze nikdo nebude odečítat, ale rok od roku bude klesat jejich hodnota a tím i možnost, co si za ně na konec můžete koupit. Proto by jedním z Vašich základních cílů mělo být uchování hodnoty Vašich pracně vydělaných a naspořených peněz tím, že je budete i nadále zhodnocovat, minimálně o výši průběžné inflace.

Je dobré si uvědomit, že měnová reforma znehodnotila hlavně vklady na bankovních účtech, hotovost a České státní dluhopisy. Pokud byste vlastnili nemovitost, zahraniční firmu, umělecká díla, nebo jste měli peníze v jiné měně, pak by se hodnota těchto aktiv pouze přepočítala do nového kurzu a navýšila by se o přepočtový koeficient, tím byste v praxi o nic nepřišli. To za tehdejšího režimu, ale samozřejmě nešlo. Dnes už tyto možnosti  máme!

Proti měnové reformě nebo jiným regionálním politickým a ekonomickým rizikům, chráníme investice našich klientů jejich globální a sektorovou diverzifikací. Jednoduše řečeno, nakupujeme aktiva v různých světových měnách v různých částech světa a držíme je z většiny mimo ČR, aby případné problémy u nás i ve světě, na ně měly co nejmenší vliv. Také se snažíme držet portfolia v aktivech jako jsou podíly v globálních společnostech (akcie), nemovitostech a zahraničních dluhopisech stabilních zemí.

Na závěr musíme říci, že proti žádnému riziku se nelze ochránit na 100%. Proto vždy hledáme cestu, jak rizika minimalizovat na rozumnou úroveň, která Vás nechá v noci klidně spát a zároveň Vám umožní prostředky využívat přesně tak, jak potřebujete.

Autor článku: Jiří Cimpel, EFA

Další zdroje: Patria.cz

Related Posts