Jednoho dne ráno mi zvonil telefon a na druhé straně se ozval hlas staršího pána, který měl očividně radost, že se mi dovolal. Snažil se najít odpověď na jednu svou otázku. V místních novinách si přečetl reklamu společnosti, která prodávala dluhopisy s cílem za takto získané peníze udělat developerský projekt. Otázka na mne byla jednoduchá: „Mám do toho investovat, nebo ne?“
Poslouchal jsem ho. Po pár minutách si na svou otázku vlastně odpověděl sám.
- Popsal mi, že firma nabízí úrok 4,5 % p.a. Po zdanění 15 % tedy zůstane čistý úrok 3,8 % p.a. Aktuální inflace je 4,1 % p.a. Jednoduchým výpočtem úrok – inflace = reálné zhodnocení zjistil, že by peníze investoval s garantovanou ztrátou 0,3 % p.a.
- Firma, která si takto chtěla půjčit peníze, nebyla žádným zkušeným investorem ani developerem s desítkami realizovaných projektů. Byla to mladá společnost se základním kapitálem 200.000 Kč! Půjčili byste peníze na projekt někomu, kdo do něj sám vloží jen nezbytné minimum?
- O firmě nebylo možné v obchodním rejstříku dohledat žádné výkazy zisků a ztrát apod., i když tyto výsledky má povinnost zveřejňovat každá firma.
Už tyto ukazatele by v podstatě mohly dát odpověď na otázku, zda do podobného nástroje investovat, nebo ne. Ale zkusme se nad touto investicí zamyslet ještě trochu hlouběji.
Rizika dluhopisové investice
Je velký rozdíl mezi tím, jestli koupíte podíl ve společnosti (nejčastěji v podobě nákupu akcií dané firmy na burze) nebo jestli firmě půjčíte peníze v podobě nákupu jejího dluhopisu.
Akcie
Pokud koupíte akcie dané společnosti, pak v případě jejího krachu přijdete o celou svou investici, ale v případě jejího úspěchu se na něm plně podílíte. Pokud hodnota firmy v čase vzroste na pětinásobek, i váš původní vklad bude mít pětinásobnou hodnotu.
Český firemní dluhopis
Pokud firmě půjčíte peníze formou nákupu jejího dluhopisu, pak v případě jejího krachu také ve většině případů o celou svou investici přijdete. Je třeba si uvědomit, že dluhopisové financování využívá firma jen jako část financování celého projektu a hlavní část většinou leží na bedrech bankovního úvěru. V případě neúspěchu daného projektu si tedy svou pohledávku jako první uspokojí banka a stát. Teprve po nich přichází na řadu dluhopisoví věřitelé, na které většinou nezbude nic.
Když se projekt vydaří a firma na něm vydělá, zvýší svou hodnotu na pětinásobek jako v prvním případě u akcií, ale váš výnos bude stále pouze v podobě slíbeného úroku a návratu půjčených peněz. Slíbený úrok většinou bývá v průměru kolem 5 % p.a.
Srovnání akcie x dluhopis
V obou případech tedy nesete riziko, že v případě krachu společnosti přijdete o celý vklad, ale potenciál výnosu je nesrovnatelný. U akcií vyděláte přesně tolik, o kolik se zvýší hodnota společnosti, váš zisk nemá žádný strop. U dluhopisů vyděláte maximálně to, co vám firma slíbila na úrocích.
Rizika jsou tedy podobná, ale zisk bude větší ve chvíli, kdy koupíte podíl dané společnosti. Je-li firma tak dobrá, že jste ochotní půjčit jí své peníze, není důvod nechtít vlastnit její část. To samozřejmě většinou nejde u malých českých společností, ale když se přesuneme do oblasti větších firem, které jsou obchodované na burze, na výběr již máte.
Nic není černobílé
Nechci tímto článkem obecně říci, že dluhopisy jsou špatné a do portfolia nepatří. Sami v portfoliích našich klientů dluhopisy využíváme jako bezpečnostní pojistku pro období větších turbulencí na finančních trzích. Funguje totiž často klasické přelévání peněz – když investoři v panice prodávají akcie, s důvěrou nakupují dluhopisy a naopak.
Upozornit jsem chtěl hlavně na velké množství nabídek k investování do dluhopisů českých firmiček, na které můžete narazit v novinách, internetových nabídkách nebo vám je často servírují na stůl různí prodejci a poradci, kteří vám pod vidinou tučné provize slíbí cokoliv, jen aby prodali.
Nejde jen o zisk
Vraťme se k mému telefonátu. Když jsme probrali základní parametry dluhopisové investice a její rizika, pán mi řekl: „Je mi 78 let a přemýšlím, kam bychom měli naše peníze s manželkou nejlépe investovat.“ To mě zarazilo a zeptal jsem se ho, proč by je vlastně chtěl investovat, jestli třeba plánuje nechat jednou po sobě něco dětem. On mi vysvětlil, že ne. Děti jejich peníze nepotřebují a naopak je vyzývají k tomu, ať si je užijí a utratí je sami za něco, co jim udělá radost.
Na to už jsem nemohl říci nic jiného, než že s jejich dětmi zcela souhlasím. Proč by se měl pán za každou cenu snažit své úspory zhodnotit? Mají dnes peněz víc než dost na to, aby jim vystačily do konce života, i kdyby nevydělali ani korunu (doplním, že se jednalo o statisíce korun a velmi skromné manžele).
Investice s sebou vždy nese nějaká rizika, určitou míru nejistoty, stresu a často vyžaduje váš čas a pozornost, aby správně fungovala. V určité chvíli už ale jakýkoliv výnos, který může přinést, nestojí za to, abyste ztráceli čas a nervy s něčím, čemu vůbec nerozumíte. A navíc díky tomu skutečně riskovali, že vás o vaše úspory někdo rychle připraví. Myslím si, že věk 78 let a situace daného pána je zrovna takovým okamžikem, ve kterém je lepší si uvědomit, že vlastně mám dost a nemusím se za ničím honit.
Jak to dopadlo
Konec našeho rozhovoru mě dojal. Seděl jsem ještě chvíli potom v autě a měl slzy v očích. Pán se totiž na chvíli odmlčel a potom řekl: „Kdyby vás slyšela moje manželka, objala by vás. Ona mi totiž přesně tohle říká už několik let a já paličák ji neposlouchal. Teď vidím, že měla pravdu. Kdybychom my chlapi těm našim ženám více naslouchali, byl by ten život hned jednodušší. Tak víte co? Já se na to vykašlu, noviny a letáky s nabídkami vyhodím a jdu si dát do sklepa vychlazené pivo. Raději dnešní odpoledne strávím v lese na kole než zbytečným analyzováním něčeho, co už ve svém věku řešit nemusím!“
Řekněte sami, není tohle nakonec „happy end“?
